Posted on

Bali a hinduismus

Jestliže je Bali něčím ojedinělé, pak je to dozajista jeho náboženství. Stačí si jen uvědomit, že jde o převážně hinduistický ostrov obklopený muslimskou komunitou. O tomto bezpochyby unikátu jsem se již zmiňovala. Oficiální název balijského hinduismu je Agama Hindu nebo Hindu Dharma. Agama znamená náboženství, slova dharma se nedá jednoduše přeložit jedním slovem nebo větou.

Tato přetrvávající náboženská zapouzdřenost může vyvěrat z relativní izolace Bali například oproti sousední Jávě, kde vnější tlak byl nemilosrdný a utvořilo se zde několik směrů víry, které vedou k pocitu náboženské rozmanitosti, ale i zmatenosti, která ale není případem Bali. Přes tuto zdánlivou neorganizovanost náboženství rozeznává tři základní náboženské komplexy, které se na Bali objevují a těmi jsou chrámový systém, posvěcení sociální nerovnosti v podobě kast a také kult smrti a čarodějů.

Hinduismus nahlíží na svět jako na uspořádaný celek, kde každý člověk, každé zvíře a každá věc je jeho součástí a zároveň jsou ve vzájemné interakci a nic z toho, co se stane, není nahodilé. Tento řád obsahuje síly, které mají moc ničit a zároveň tvořit. Je potřeba, aby obě tyto síly byly v rovnováze.

Celý systém hinduismu je založen na protikladech: dobro je personifikováno bohy a zlo démony, kteří sídlí v podzemí. Hinduismus rozeznává triádu nejdůležitějších Bohů – Brahmu, Višnu a Šivu. Brahmovi náleží úloha stvořitele univerza. Je představovaný červenou barvou. Višnu byl pasovaný do role ochránce a na rozdíl od Brahmy je lidem přístupný a bývá jejich pomocníkem. Bývá spojován s černou barvou. Jeho reinkarnace v Krišnu nebo Rámu jsou pro hinduisty nesmírně důležité a oblíbené, reinkarnace v Buddhu pak integruje buddhistické prvky do hinduistického náboženství.

Za jeden z nejstarších prvků v hinduismu můžeme označit uctívání boha Šivy, kterému v triádě patří role ničitele a bývá spojován s falickým kultem – plodivou silou. Jeho barva je bílá. Šiva není pouze ničitel, ale zároveň tvůrce a tanec ho doprovází k neustálé přeměně světa. Hinduista se nemůže na svět dívat zpohledu svého vlastního zájmu, protože tím by ohrozil svou vlastní karmu, ale pohlíží na svět z principu užitečnosti, aby žil v souladu se svými bližními a pomáhal jim. Aby jeho život byl šťastný a naplněný, musí být jeho karma spojena s jeho vlastní dharmou a být s ní v rovnováze. Pokud toto nenastane, přispívá k všeobecnému nepořádku a chaosu.

Během mého pobytu jsem zjistila, že Balijci o svou karmu skutečně dbají a přisuzují ji velkou váhu. Na Bali je velmi nízké procento krádeží, nejenom z důvodu přísného trestu, ale právě díky přístupu Balijců. Oni sami věří, že pokud udělají něco špatného, obrátí se to proti nim a jejich karma bude potrestána. Tento druh duševního trestu je pro ně závažnější než tresty dle právního systému. Proto si chtějí zachovat svou karmu čistou. Lidé ale samozřejmě mohou vést i život s aktivitami, které vedou k dezorganizaci a věří, že za špatné skutky bude jejich karma potrestána při reinkarnaci.

Pět stěžejních principů hinduistické filozofie: „Brahma (jediný Bůh – stvořitel), átmán (nezničitelný duch), samsara (forma reinkarnace), karma-pala (akce, která hodnotí karmu člověka odměnou, nebo trestem), moksa (sjednocení s Bohem po vymizení žádostivosti)“. Výše zmíněná ustanovená hinduistická rada Parisada Hindu Dharma Indonesia má pravomoc zasahovat do nastavování procesů hinduismu na Bali včetně ustanovování svátků a je tedy silním hybatelem v hinduistickém náboženství na Bali.

Balijci si uvědomují své unikátní náboženské postavení a uchovávají si hinduismus i přes to, že jsou obklopeny muslimskými zeměmi.